Reforma kalendáře
Reforma - úprava současného kalendáře
Reformátoři uvádějí několik problémů se stávajícím "gregoriánským" kalendářem:
https://cs.qwe.wiki/wiki/Calendar_reform
- Není to trvalka . Každý rok končí a začíná v jiný den v týdnu
- Platnost kalendáře končí každý rok a další rok je pozměněný - posunutý
- Je obtížné určit den v týdnu daného dne v roce nebo měsíci bez pomůcky např. vytištěného tohoto ročního kalendáře
- Měsíce nemají stejnou délku ( 28,29,30,31 dnů) a nejsou pravidelně rozloženy po celý rok, a proto se někteří lidé při zapamatování délek měsíců spoléhají na mnemotechniku (např. " Třicet dní má září " nebo počítání kloubů ).
- Čtyři čtvrtletí roku (po třech celých měsících) nejsou stejná (90/91, 91, 92 a 92 dnů). Rovné stejné čtvrti by velmi usnadnily účetnictví a statistiku
- Epocha, tj. začátek roku, je náboženská. Nový rok v kalendářích není ve stejný den
- Kalendářní měsíc nemá přímou souvislost s měsíčními fázemi Měsíce.
- Slunovraty a rovnodennosti se neshodují ani s počátkem gregoriánských měsíců, ani se středem měsíců.
Je těžké nebo dokonce nemožné vyřešit všechny tyto problémy v jediném kalendáři ?!
Nový kalendář však všechny problémy reformy řeší :
Rok
- rok má stále stejný počet kalendářních dnů 360 + 5 (6) mimokalendářních dnů ( slunečních,
přírodních,virtuálních, imaginárních) a pořád se opakuje v totožném tvaru, je konstantní
(permanentní) a každý rok začíná v pondělí 1.ledna a končí v neděli 30. prosince
Den
- každý den má stále stejné místo v roku, v měsíci i v týdnu- každý měsíc začíná 1. v pondělí
a končí 30. v neděli, každý den je přesně a stále určen jen měsícem a pořadovým číslem dne.
Pondělí je vždy 1. 7. 13. 19. 25. , úterý vždy 2. 8. 14. 20. 26. , středa vždy 3. 9. 15. 21. 27.,
pátek vždy 4. 10. 16. 22. 28. , sobota vždy 5. 11. 17. 23. 29., neděle je vždy 6. 12. 18. 24. 30.
Měsíc
- měsíce jsou všechny stejné dlouhé 30 dní a každý má 5 týdnů po 6 dnech (5×6), vždy začíná
1. v pondělí a končí 30. v neděli, 6 denní týden nemá čtvrtek,
Číslování
- číslování měsíců může být římskými číslicemi I.,II.,III.,IV.,V.,VI.,VII.,VIII.,IX.,X.,XI.,XII. nabo arabskými 1.,2.,3.,4.,5.,6.,7.,8.,9.,10.,11.,12.
aby nedošlo k záměně za den v měsíci s arabskými číslicemi 1.,2.,3.,4.,5.,6.,7.,8.,9.,10.,11.,12. musí být určeno pořadí v datumu : D-M-R
Mimokalendářní dny
- 4 (čtyři) "čtvrtky" jsou 4 mimokalendářní dny (roční, sluneční, přírodní,) a to :
jarní rovnodennost (jaro) - zelený čtvrtek
letní slunovrat - (léto)-žlutý čtvrtek,
podzimní rovnodennost - (podzim) - červený čtvrtek
zimní slunovrat - (zima) - modrý čtvrtek,
a zařadí se na místo bývalého čtvrtku v čtvrtém týdnu v měsíci březnu, červnu, září a prosinci
nebo i jinam, a přesto to nemá vliv na kalendář, který zůstává stále stejný
Nový a Přestupný rok
- Nový a Přestupný rok jsou mimokalendářní roční dny a jsou to tzv. přírodní, vesmírné, kosmické
svátky, zařazeny mezi 30. prosince a 1. leden, přestupný rok za Nový rok po 4 letech nebo po 4
letech mezi 30. června a 1. července popř. někam jinam a opět bez vlivu na kalendář
Týden
- 6-denní týden má o 1 pracovní den méně oproti stávajícímu 7-dennímu týdnu
a rozděluje 30-denní měsíc na 5 týdnů se stálým rozdělením dnů v měsíci od 1. do 30.dne
Čtvrtletí
- každé čtvrtletí má stejně 90 dnů (30 x3) + 1 mimokalendářní (sluneční svátek) "čtvrtek"
Názvy
- zůstávají stejné názvy měsíců i dnů v týdnu, v 6-denních týdnech je pouze vynechán běžný čtvrtek
Rovnodennosti a slunovraty
- kalendář je čistě solární - rovnodennosti a slunovraty mají učené místo např.
mezi 21. středou a 22. pátkem v březnu, červnu, září a prosinci, ale lze upravit dle aktuálních
astronomických údajů a požadavků pro příslušný rok opět bez vlivu na samotný kalendář
Mimokalendářní dny
- všechny mimo kalendářní dny (6) lze umístit do konstantního kalendáře na předem dané místo
např. dle astronomických výpočtů, kulturních a náboženských tradic, společenských a
hospodářských potřeb jednotlivých lidských společenstev, které si tak modifikují vlastní
kalendáře bez vlivu na vlastní univerzální kalendář
Letopočet
- kalendář nemá a nepotřebuje mít nulový letopočet, protože po zavedením nového
upraveného kalendáře letopočet zůstává stávající - průběžný a kalendář lze zavést libovolný rok
po skončení předchozího roku a to přímo mimokalendářním dnem Nový rok s letopočtem, za kterým začíná
Kalendářní rok 1. lednem v pondělí roku dle letopočtu
